V uplynulém týdnu spatřil světlo světa po třetím čtení v Poslanecké sněmovně v rámci koncepční novely finančního trhu i Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Co si pod ním představit, jaké bude mít výhody a komu se vyplatí? Přinášíme podrobnosti.

Dlouhodobý investiční produkt byl dlouho ve Sněmovně otloukánkem. Jeho schválení (ještě pod dřívějšími názvy jako účet dlouhodobých investic či investiční penzijní účet) měla na stole už předchozí vláda, ale vždy se to nějak nepodařilo. Není to tedy výmysl stávající vlády, i když to v poslaneckých lavicích zejména díky opozičním poslancům poslední dny tak vypadalo. Zbývá ještě razítko Senátu a podpis prezidenta, je však už skoro jasné, že vše začne fungovat už od 1.ledna 2024.

DIP tak dává konečně šanci na daňové výhody i těm, kteří touží zajistit se na stáří nesvázaně s některým ze státem přímo podporovaných produktů typu penzijko či investiční životní pojištění. DIP je svoboda (omezena zákonnými pravidly) zvolit si daňově zvýhodněnou smlouvu s některou z bank, investičních společností či  některým z obchodníků s cennými papíry a ukládat prostředky dle vlastní úvahy. Do fondů či na burzách obchodovaných akcií či dluhopisů, ale i třeba do spořících účtů či termínovaných vkladů, s možností si investice či vklady odečíst z daní a navíc s možností nechat si na ně přispět i svým zaměstnavatelem.

Česko tak vyhovělo doporučení Světové banky, ministerstvo financí si vzalo za příklad britský ISA (Individual Savings Account) nebo americký IRA (Individual Retirement Account).  DIP tedy není žádný nový speciální produkt, ale jakýsi „obal“ pro různé, už existující produkty, kterými mohou být různé rámcové či komisionářské smlouvy na nákup fondů či akcií, případně smlouvy na vkladové produkty u bank. Každý bude mít od 1.ledna 2024 možnost označit některou z těchto smluv svým DIPem a využívat u ní daňových odpočtů.

Jaké daňové výhody mi tedy přinese Dlouhodobý investiční produkt?

Daňová osvobození budou u DIP fungovat na podobné bázi jako fungují dosud u dvou takto státem podporovaných produktů – penzijního připojištění/doplňkového penzijního spoření (tzv. třetí pilíř) a investičního životního pojištění. Ovšem dle nově platných pravidel – dosud platilo (a bude platit pro platby do konce roku 2023), že si lidé mohli odečíst od základu daně maximálně 24 tisíc korun ročně za penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření a dalších až 24 tisíc za investiční životní pojištění. Od 1.ledna 2024 dojde ke sjednocení tohoto limitu na 48 tisíc korun ročně – a bude jedno, na který z nyní už tří produktů (včetně nového DIP) tuto úlevu využijete. Nemusíte zůstat u jednoho, ale vždy musí v součtu zůstat hranice 48 tisíc nepokořena.  Kdo si zatím neuplatňoval daňovou úlevu ani z jednoho produktu (např. si platil příspěvky pro penzijní spoření jen v max. výši pro státní podporu 1000 Kč měsíčně), může využít této úlevy nově pro DIP a do daní si uplatnit pravidelnou investici až do výše 4 tisíce korun měsíčně.

Jak novela postihne dosavadní příspěvky zaměstnavatele? Co se změní?

S nástupem DIP se zaměstnavatelům rozšíří možnosti daňově uznatelných příspěvků ze dvou produktů na tři. Jinak se ale bohužel nic nemění, roční strop pro příspěvky za jednoho zaměstnavatele zůstává na částce 50 tisíc korun a zákon další podmínky pro jejich rozdělení nestanoví.  I pro DIP ale platí důležité podmínky pro předčasné výběry – hranice 60 let věku zůstává a současně nelze DIP „vybrat“ bez navazujícího nepříjemného dodanění dříve jak za 10 let.

Daňové aspekty DIP

Ne ve všem vyšel ale zákonodárce investorům vstříc. Dle vládního návrhu ministerstva financí by všechny prodeje v rámci portfolia cenných papírů u DIP měly být osvobozené od daně z příjmu. Pozměňovacím návrhem toto řešení ale poslanci změnili a na prodeje cenných papírů se tak budou vztahovat obecná pravidla pro zdanění cenných papírů, tedy tzv. tříletý daňový test.

Budete-li chtít blíže vysvětlit vše kolem DIP, neváhejte se na nás obrátit na investice@kzfinance.cz. Rádi Vám připravíme vhodné řešení.