Z výsledků reprezentativní studie Investment Barometer*, uskutečněné společností GfK Custom Research pro The Wall Street Journal Europe, vyplývá, že hlavní prioritou soukromých investorů v Evropě a USA je bezpečí jejich investic a tomuto záměru jsou ochotni obětovat i mírné zisky. Průměrně polovina Evropanů a téměř sedm z deseti Američanů proto investovalo peněžní prostředky do spořicích účtů. Současně se na obou kontinentech snížil podíl osob, které si žádné peníze neukládají.

Celkem 91 % obyvatel západní Evropy zpravidla upřednostňuje investice s malým rizikem. Ve střední a východní Evropě jejich podíl dosahuje 84 % a v USA je to 81 %. Podíl investorů, kteří rádi riskují, je nejvyšší ve Švédsku a USA, kde činí 16 %. Němci a Italové se naopak k riskování staví negativně a jen 3 % z nich uvedlo, že by volili investice s vysokým rizikem a možností vysokého zisku.
Tento elementárně opatrný přístup se odráží ve způsobu, jakým soukromí investoři v současnosti investují. Na podzim 2007, když byla zveřejněna poslední vlna této studie, 43 % západoevropanů uložilo své finance do vkladových účtů, zatímco v současnosti jich tak činí téměř 60 %. Stejné tendence se objevují i v USA, kde 68 % Američanů v současnosti ukládá své finance do úročených bankovních účtů. Před osmnácti měsíci tuto formu investice volilo jen 53 %. V Německu podíl zhodnocování investic tímto způsobem vzrostl o 15 procentních bodů na 55 %.
Stále vzrůstá oblíbenost životního pojištění, pro nějž se rozhodlo 32 % západoevropanů, což je o 7 % více než na podzim roku 2007. Situace se však značně liší v jednotlivých zemích. Do životního pojištění investoval zhruba jeden ze dvou dotázaných Belgičanů. Stejně tak přibližně polovina amerických respondentů. Na opačné straně spektra se pak nachází Španělsko, kde si životní pojištění vybrala jen 4 % respondentů.
Na třetím místě se v západní Evropě s 22 % umístily investice do akcií a akciových fondů. V USA je tato investice i nadále nejoblíbenější možností a vybralo si ji 80 % obyvatel. Naopak pouhé 3 % obyvatel střední a východní Evropy investovalo do kotovaných akcií.
Na podzim roku 2007 byl podíl soukromých osob nevyužívajících žádné z výše uvedených spořících možností relativně vysoký. V západní Evropě činil 42 % a 23 % v USA. V současné době je tento podíl podstatně nižší, v západní Evropě nespoří 29 % soukromých investorů a v USA je to 8 %.

Majetek není rovnoměrně rozložen

Američané jsou jasnými vítězi co do akumulace soukromého majetku, 38% amerických respondentů uvedlo, že jejich soukromý majetek přesahuje 50 000 $. Z této skupiny pak 30 % respondentů prohlásilo, že jejich celkový osobní majetek činí více než 75 000 $ a pouhých 8 % řeklo, že nevlastní žádný movitý majetek. V západní Evropě si jen 7 % respondentů ušetřilo na horší časy více než 50 000 €. Ve východní Evropě těchto úspor dosáhla pouhá 4 % respondentů.
V rámci západní Evropy jsou Belgie a Švédsko jedinými zeměmi, kde více než 10 % obyvatel uvedlo, že disponují soukromý majetkem, který přesahuje 75 000 €. Naopak Španělé a Němci obsadili s 2 % poslední příčku na seznamu těch, jejichž soukromý majetek převyšuje 75 000 €. Celkově zhruba 50 % všech západoevropských soukromých investorů uvedlo, že jejich soukromý majetek činí méně než 25 000 € (ve střední a východní Evropě je to pak celých 62 %) a 29 % z nich prohlásilo, že nemají žádný.
 

Jistota bude hrát roli i v budoucnu

Odpovědi na otázku jakým způsobem by soukromí investoři rozdělili 50 000 € (USA: 50 000 $) ukazují, že i v budoucnu se budou vyhýbat riskování.
Třetina západoevropanů by si vybrala depozitní bankovní účet. Na podzim roku 2007 si tuto možnost zvolila jen čtvrtina soukromých investorů. Na druhém místě se umístnily ‘jiné investice‘, následované životním pojištěním a penzijními fondy, pro které by se rozhodlo 12 %. Cenné papíry si oblíbilo 10 % investorů, zatímco jen 7 % si vybralo kmenové akcie a akciové fondy.
Francouzi a Němci se jeví jako obzvláště opatrná skupina investorů. V každé z těchto skupin jich 41 % uvedlo, že i do budoucna budou ukládat své finance do krátkodobých spořicích účtů. Spolu s ‘jinými investicemi‘ je toto též preferovaná forma spoření ve střední a východní Evropě. Pouhých 23 % Američanů upřednostňuje nízkorizikové spořicí účty. Stejný počet respondentů uvedl, že by si koupili akcie či investovali do akciových fondů. Avšak na podzim roku 2007 byl počet burzovních nadšenců v USA podstatně větší. V té době byly akcie a na akciích založené formy investic atraktivní pro 37 % amerických respondentů, zatímco jen 14 % označilo bankovní účty za preferovaný způsob investice.
*Studie Investment Barometer poskytuje od roku 1999 informace o postojích a chováních evropských a amerických spotřebitelů. Studie se soustřeďuje na to, jaké množství finančních prostředků investují soukromé osoby, jak by investovali 50 000 € (USA: 50 000 $, ve střední a východní Evropě 25,000 €) a zda by si vybrali nízko či vysoce rizikové formy investice. Současná studie byla uskutečněna GfK Custom Research pro The Wall Street Journal Euroope s finanční pomocí GfK Association. Studie proběhla v březnu a dubnu 2009 a účastnilo se jí zhruba 11 000 respondentů z následujících 11 zemí: Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Polsko, Španělsko, Švédsko, VB a USA.

Wall Street Journal Europe

The Wall Street Journal Europe byl založen roku 1983 a sídlí v Bruselu. Je součástí globální zpravodajské skupiny, do níž rovněž spadají The Wall Street Journal, The Wall Street Journal Asia a The Wall Street Journal Online, největší světová zpravodajská webová stránka. Tyto publikace prodají dohromady 2,6 milionů výtisků.

Skupina GfK v ČR

Skupina GfK v ČR (GfK Czech a INCOMA GfK) je předním poskytovatelem komplexních služeb v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění, včetně konzultačního a poradenského servisu.

GfK Group

GfK Group je celosvětově čtvrtou největší společností provádějící marketingový výzkum. Působí ve třech obchodních segmentech: Custom Research, Retail and Technology a Media. Za finační rok 2008 dosáhla GfK Group tržeb ve výši 1,220.4 milionů EUR. Skupina GfK svými 150 společnostmi pokrývá více než 100 zemí. Z celkového počtu 10 267 zaměstnanců (k 31. 3. 2009) pracuje 80 % mimo Německo.